Pomáhám lidem ke zdraví,
růstu a spokojenosti
„Veronika Liščáková, těší mě.“ V profesním životě jsem nadšená lékařka a ještě nadšenější terapeutka, v tom osobním věčně mladá optimistka. Vím, že se dá dostat
ze všeho a dosáhnout čehokoliv – s dobře vedenou psychoterapií rozhodně. A takovou (= život zlepšující)
se snažím poskytovat i já.
Už před studiem medicíny jsem měla jasno
K lidem a povídání s nimi mám blízko odmala. Vždy jsem ráda naslouchala, zajímaly mě příběhy, názory, osudy, zkušenosti. Nejprve to byla obyčejná dětská otevřenost a zvědavost, později se ze všeho stala životní náplň.
Když jsem zvažovala, čím budu, veškeré úvahy jsem směrovala právě k práci s lidmi. K možnosti být jim v něčem nápomocná.
Ze souboje pedagogika vs. medicína pak vyšla jako vítězná právě druhá varianta.
Během studia na vysoké škole vyplynula i má specializace: psychiatrie. Stále víc mě totiž fascinovala lidská mysl, psychika, pocity, nálady… A v této tak trochu abstraktní oblasti jsem našla svůj konkrétní odborný cíl: chci podporovat psychické zdraví, budovat pohodu a spokojenost.
Po škole ihned do práce (a přímou linkou k první atestaci)
S čerstvým diplomem v kapse jsem bez váhání skočila do pracovního procesu – nastoupila jsem do Psychiatrické nemocnice Brno.
A to byla (a stále je) další velká škola, protože se zde setkávám s širokým spektrem psychiatrických diagnóz, rozličnými lidskými osudy a situacemi, na které vás skripta nepřipraví.
Postupně jsem absolvovala povinnou 5letou praxi na všech odděleních, zvládla předatestační přípravu s nezbytným hostováním v jiných nemocnicích a v roce 2017 získala první atestaci v oboru psychiatrie.
Nakonec jsem se usadila na primariátu návykových nemocí, kde nyní působím na pozici zástupce primáře, kterým je známý odborník MUDr. Jiří Pokora.
S terapeutickým týmem pomáhám závislým, aby se vymanili ze spárů závislostního syndromu a opětovně objevili krásy střízlivého života.
Spousta praxe a ještě více vzdělávání
K mé profesi neodmyslitelně patří vzdělávání. Částečně nevyhnutelné kvůli atestacím (v této době se připravuji na druhou: adiktologickou), částečně dobrovolné kvůli rozvoji z vlastní vůle.
Obojího si dopřávám dosyta, protože mám v péči o své klienty velké ambice.
Za více jak 10 let, co pracuji jako lékařka, jsem navštívila stovky odborných událostí – konference, přednášky, semináře, workshopy, přečetla hromady publikací a článků a nejen to.
Vydávala jsem se i do „terénu“. Stážovala jsem tak například v neziskových organizacích Lotos či Podané ruce, zaučovala se v krizových centrech, komunitách nebo v chráněném bydlení.
Zkušenosti a dovednosti sbírám také jako službu konající lékař/psychiatr v Dětské psychiatrické nemocnici Velká Bíteš, kde se věnuji dětem a náctiletým.
Cíl i cesta = psychoterapie
Vrcholem se pro mě v mém profesním vývoji stala psychoterapie, která úžasně doplňuje a v určitém ohledu překonává konvenční psychiatrickou medikamentózní léčbu. Považuji ji za své hlavní zaměření a poslání, nejpřirozenější cestu pomoci.
Tento rok dokončím 5letý akreditovaný psychoterapeutický výcvik KBT v Mezinárodním institutu Odyssea, kterým mě provázeli přednášející prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc. a PhDr. Miloš Šlepecký.
Oba patří ke špičce československé psychiatrické/terapeutické scény, a tak jsem pod jejich vedením načerpala spoustu výjimečných znalostí a vybrousila umění komunikace a naslouchání.
V kombinaci s intenzivní praxí se ze mě stal psychoterapeut, který v terapii vidí jak nástroj pro řešení problémů či zmírnění trápení, tak i metodu osobního rozvoje.
Nabyté psychoterapeutické dovednosti prohlubuji téměř každý den. Na svém oddělení totiž poskytuji individuální a skupinové terapie jako součást léčebného režimu, zároveň funguji samostatně jako psychoterapeutka v soukromé konzultační praxi, kterou vám na tomto webu představuji. 🙂
K tomu všemu samozřejmě hltám teorii a procházím sebezkušeností v rámci supervizí, které řeším se zkušenější kolegyní. Zkrátka dělám vše pro to, abych vám s jistotou pomohla v jakkoliv složité situaci.